Ústavní soud rozhodl ve věci povinného očkování
27/01/2016
Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti rodičů nezletilého dítěte ve věci povinného očkování, sp. zn. I. ÚS 1253/14 (soudce zpravodaj Ludvík David) a zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelů na svobodu svědomí podle čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Rodiče byli původně ve správním řízení pokutováni za přestupek na úseku zdravotnictví, kterého se dopustili tím, že nesplnili povinnost k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, když nezajistili, aby se jejich dítě bylo proočkováno základním očkováním (tzv. hexavakcínou).
Ústavní soud ve svém nálezu argumentoval světskou výhradou svědomí, definuje předpoklady pro uplatnění výhrady: 1) ústavní relevance tvrzení obsažených ve výhradě svědomí, 2) naléhavost důvodů, jež k podpoře své výhrady nositel základní svobody uvádí, 3) konzistentnost a přesvědčivost tvrzení dané osoby a 4) společenské dopady, jež může v konkrétním případě akceptovaná sekulární výhrada svědomí mít.
Ústavní soud požaduje, aby v případě splnění všech nastolených požadavků nebylo trváno na povinném očkování dané osoby, tedy aby očkovací povinnost nebyla vůči ní sankcionována, případně jinak vynucována.